Chorobná žárlivost je zabijákem každého vztahu. Neustálé výčitky, kontrola mobilu a e-mailu, telefonáty zjišťující vaši polohu a činnost několikrát za den, sledování, špehování, nesmyslné hádky a obviňování. Tak nějak vypadá obyčejný den člověka, který žije s chorobným žárlivcem. Ten dokáže život velmi znepříjemnit. Žárlivost je někdy na místě, pokud je oprávněná a není častá. Pokud je však na denním pořádku, je nejspíš ve vztahu něco nezdravého.
Kdo to je chorobný žárlivec
Jak se člověk stane pronásledovatelem, který svému partnerovi nevěří ani nos mezi očima, neustále jej podezřívá a má potřebu jej vlastnit? Na vině jsou chyby a traumata v dětství, ale i špatné geny. Žárlivec je člověk s velmi nízkým sebevědomím a většinou nemá ani představu o normálním fungujícím vztahu. Za příklad mu mohou být jen rodiče, kteří se často hádali nebo sami procházeli žárlivými scénami. Těm mohl být takový člověk svědkem a už si do dospělosti odnáší určité vzory chování.
Chorobný žárlivec je osoba, která se považuje za méněcennou. Myslí, že každý druhý je mnohem lepší než on, a tak se neustále musí ubezpečovat o tom, že mu jeho partnera nikdo neodloudí. Kdyby se tak stalo, měl by zlomené srdce.
Jak se pozná chorobná žárlivost
- Dychtivost je prvním zdviženým ukazováčkem, který by vás měl zpomalit a napomenout, abyste se zamysleli. Lidé, kteří se velmi rychle hrnou do společného bydlení, dovolené, představení rodičům a jednomu účtu je lepší se vyhnout. Vše má svůj čas.
- Je vaše láska až příliš milá, vše odpustí, nic není problém a až přehnaně pečuje o svůj vzhled? I to může souviset s žárlivostí.
- Kam se hnete máte vždy doprovod a od té doby, co jste ve vztahu jste nešli sami? Takže garde na každém kroku? To také nevěstí nic dobrého. Ano, nic proti nočnímu vyzvednutí z rozlučky se svobodou nebo když jdete společně na ples, ale jestli vám partner stojí za zády i ve chvíli, kdy jdete za kamarádkou nebo na firemní večírek, měli byste si spolu promluvit o určitých pravidlech. Později by vás samotnou nepustil, ani na záchod.
- Za den máte dvacet zmeškaných hovorů a dalších deset přijatých? Na tom není nic divného do doby, dokud to není od jednoho člověka. Neustálá kontrola a ujišťování o stavu věcí je přece tak strašně omezují. Měla by to být pro vás jedna velká stopka!
- Hádáte se doma kvůli vašim přátelům? Slyšíte, jak jsou špatní a že pro vás nejsou dobří? Utečte, dokud to jde. Nárokováni času, shazování přátel, předstírání a vymýšlení historek. To je skrytá faleš.
Co žárlivec chce?
Proč to vlastně vše vzniká? Nejspíše proto, že chce žárlivec zabránit nevěře či absolutnímu odchodu a rozpadu vztahu. Oni svého partnera vlastně milují až příliš a mají obavy ze ztráty a bolesti. Jenže takové chování, vztah plný vášně ale i vulgarit, agresivity, vzteku, nedůvěry a hádek, se spíše strmě řítí k zániku. Nevěra totiž vzniká, pokud v současném vztahu něco neklape. Takže agresor svého druha sám žene do náruče někoho jiného. Ale není divu. Pokud vás stále někdo vyslýchá, tak vás podvědomě nabádá k činům. Je to jen otázkou času. A pak se rozjíždí další etapa života.
Co cítí člověk při chorobné žárlivosti?
Jsou to především negativní emoce. Ty mohou člověka naprosto pohltit, přemoci, ovládnout.
- Strach – Je častější, než se zdá. Jednoduše vás ovládne a vy máte pocit, že vás partner opustí a zůstanete tak na vše sami. Takže stále dokola žádáte, vyznání lásky.
- Nedůvěra – V lidech zůstává, pokud už se někdy s nevěrou setkali v předchozím vztahu. Pak mají v sobě ránu na duši, která je nutí neustále zkoumat a prohledávat osobní věci partnera. Hledat důkazy o možné nevěře. Ničemu to ale nepomáhá.
- Pozornost – Tento pocit nastává, když vám připadá, že váš partner či partnerka tráví více času s druhýma nežli s vámi. Je však třeba myslet na to, že každý chce volnost, osobní čas, být sám se sebou a mít zážitky i s kamarády. Co takto si o tom promluvit?
- Závist – připadá vám, že kolegyně v práci muže je atraktivnější než vy? A že nejlepší kamarád vaší ženy je humornější? Všechny tyto obavy jsou zbytečné. Vaše drahá polovička je s vámi právě proto, jací jste.
- Hněv – Co udělá člověk, když se cítí někým ohrožen? Začne k němu cítit zlobu, nenávist a považuje jej za svého soka.
Jak se rozvíjí chorobná žárlivost – příznaky
- Z počátku je neustálá kontrola často i milá. Partner si připadá velmi milující a myslí, že má o něj ten druhý pouze strach.
- Poté začne napětí stoupat a začnou se zvyšovat i slovní útoky na toho druhého. Takže začnou výčitky, špehování telefonu a ponižování.
- Žárlivec se začne chovat trochu jako generál. Nežádá, ale vydává příkazy, zákazy a donutí partnera jednat tak, jak uzná on za vhodné.
- Naprosto změní své chování, vyjadřování a někdy to sklouzne i k fyzickým trestům a ubližování. Osoba, na které je partner závislý, je jako laň zahnaná v koutě. Neví, jak z toho ven.
Člověk by si pomyslel, že takové chování produkují pouze sociálně slabí lidé anebo ti s nižším vzděláním. Opak je pravdou. Z větší části se chorobným žárlivcem stává vzdělaný, kultivovaný člověk, u kterého ale jde spíše o špatné geny a výchovu. Někdy ani v rodině netušíte, že se vaši rodiče či prarodiče potýkali s chorobnou žárlivostí. Řešili to za zavřenými dveřmi a snažili se to utajit, jak jen to šlo. O to víc, je to pak překvapením. Představa, že si začnete s inženýrem, který je milý, pozorný, ohleduplný a po pár letech soužití je z něj člověk, kterému se musíte neustále hlásit o tom, kde právě jste, je strašné.
Žárlivý člověk zkrátka nesnese pomyšlení, že by mu někdo odloudil partnera. Všichni jsou pro něj přitažlivější, svůdnější a zajímavější, než je on sám a v podstatě neví, jak z toho ven. A narůstá agrese. Pomůže leda pozitivní psychologie nebi jiný druh léčby.
Chorobná žárlivost u mužů
Muži jsou od přírody rozsévači, a proto si velmi střeží svou partnerku. Je jim naprosto proti mysli, že by jejich ženu oplodnil někdo jiný než oni sami. Nevěra je pro ně tedy velmi potupná. Svou roli v tom bohužel hrají geny, které jsou hluboko zakořeněné. Představa, že vychovávají cizího potomka, je pro ně nepřijatelná.
Chorobná žárlivost u žen
U žen je tomu jinak. Jim na genech zase tolik nesejde. Je spíše nenechá spát představa, že by je muž mohl opustit a nechat tak starost o potomky jenom na nich. Ženy potřebují oporu a jistotu. Takže klidně odpustí jednorázovou nevěru za předpokladu, že s nimi partner zůstane.
Jak léčit chorobnou žárlivost?
Mějte na paměti, že jde o párový problém, nemoc. Do léčby se tedy budou muset aktivně zapojit oba milenci.
- V prvé řadě, musíte žárlivého partnera donutit přiznat problém. Dokud jej on sám neuvidí, nemá senu něco řešit. Léčba chorobné žárlivosti je možná, ale za přispění obou stran.
- Žárlivý má nízké sebevědomí. Musíte se pokusit mu jej pozvednout, naučit se mít rád sám sebe. Pokud totiž necítí lásku, chce ji od druhých s větší intenzitou. Takže se zaměřte na jeho dobré vlastnosti a vychvalujte je.
- Nezáleží na tom, jestli jste manželé nebo jen dva lidé spolu žijící. Ani v jednom případu se nevlastníte. Člověk se svobodná bytost. Nikdo nemá právo vám rozhodovat o životě. Ten je totiž velmi cenný. Ukažte tedy partnerovi, že jste samostatně uvažující bytost a připomeňte mu, že jste spolu z lásky. Lidská bytost není majetek!
- Neustálá kontrola. Pokud jste ten, který neustále musí mít přehled o všem, co se za ten den stalo a máte všetečné dotazy na svého muže, kde a s kým byl na tom pracovním obědě, je na čase přibrzdit. Musíte se naučit žít i v nevědomosti. Zkuste z počátku snižovat počet telefonátů a zpráv, a nakonec se jistě dopracujete k tomu, že se hned po příchodu domů nebude váš muž cítit jako u výslechu. Nechte jej vydechnout a dejte mu šanci, aby sám pověděl, co celý den dělal.
- Najděte si koníček. I když si to nechcete připouštět, v životě jste nejdůležitější vy. Vztah se může rozpadnout, druh může během chvilky umřít nebo se stane něco nepředvídatelného. Myslete na sebe a zaplňte svou mysl a volný čas něčím prospěšným. Najděte si tedy záležitost, která vás bude bavit. Tím si ušetříte spoustu otázek a myšlenek.