Znáte ten pocit, kdy po prvním zakousnutí poznáte poctivou surovinu? Platí to u mnoha druhů jídla, ale u pěstování zeleniny dvojnásob. Přeci jen, zelenina, která dozrávala týdny v kamionu nikdy nechutná tak dobře, jako ta, kterou si vypěstujete sami. A my vám poradíme, jak na ní!
Pro pěstování zeleniny je základem půda
Že se zelenina vysazuje do půdy, ví každý. Ne všichni už ale vědí, že každá plodina vyžaduje jiný druh půdy. Pokud zrovna kupujete novou zahrádku, nebo jste v zahradničení noví, musíte nejdříve vědět, s jakou půdou vlastně máte tu čest. Zda je vaše půda spíše hlinitá, jílovitá či písčitá a také, jakou má kyselost. První dva faktory poznáte pohmatem, třetí pomocí speciálních papírků, měřících kyselost (zakoupíte v zahradnictvých).
Další možností je jednoduše nabrat kus půdy a přijít s ní do zahradnictví. Zkušený odborník by měl být schopný vám říct, co do takové půdy zasadit a čím ji případně obohatit, aby v ní dobře prospívali ty druhy zeleniny, které chcete zasadit. Pokud chcete mít rozbor opravdu pečlivý a detailní, pošlete svou půdu do specializovaných laboratoří.
A ti z vás, kteří naopak zeleninu plánují pěstovat na balkoně, mají v tomto menší výhodu. Koupí si do květináče jednoduše takovou půdu, která je přímo pro jejich zeleninu určená (prodávají se půdy speciálně na mikrobylinky, rajčata či česnek). Anebo takovou, která je obecně označována jako „zahradnický substrát“.
Umístění je klíčem k úspěchu při pěstování zeleniny např. na balkoně
Jakmile zjistíte, jakou půdu potřebujete, je také důležité si uvědomit, jaké umístění má vaše zelenina ráda. Vyhovuje jí spíše přímé světlo, stín nebo polostín? Tyto faktory jsou taktéž velice důležité. Například rajčata a papriky vyžadují daleko více slunečního světla než špenát či salát. Pokud si nejste jistí, jaké světelné podmínky vámi vybraná zelenina vyžaduje, poraďte se v zahradnickém centru. Mnohdy jsou tyto poznatky uvedeny také na zadním obalu semen.
Pěstování zeleniny od semínka
Obecně by se dalo říci, že zahrada začíná ožívat na jaře. V této době se začíná s pěstováním zeleniny ze semínek. Kdy přesně semínka jednotlivých druhů zeleniny můžete zasadit do půdy, máte napsáno na zadním obalu jednotlivých semen. Poradí vám s tím také odborníci v zahradnických centrech.
V únoru můžete začít se sázením celeru, brokolice nebo lilku. Březen je vhodný pro mrkev, ředkvičky nebo špenát. V dubnu je čas na hrášek nebo brambory. Květen je pak vhodný pro okurky. Zjistěte, které potraviny posilují imunitu a vysaďte si je u vás na zahrádce. Pomohou vám s detoxem i zdravým stravováním. A pokud chcete žít zdravě a odlehčeně, vyzkoušejte také jógu.
Sazeničky pro ty, kteří nechtějí nic riskovat
Ti, kteří si nevěří, že by dokázali vypěstovat zeleninu ze semínek, nebo se bojí riskovat úrodu kvůli rozmarům počasí, si mohou počkat do května, jakmile se začnou prodávat sazeničky (neboli předpěstovaná zelenina). Tu nejčastěji najdete na lokálních zahradních trzích, ale také v zahradnických centrech či supermarketech. Ne všechnu zeleninu však můžete takto koupit – často jsou takto ke koupi rajčata, papriky, chilli papričky nebo saláty ale například hrášek nebo ředkvičky byste hledali jen těžko.
Hnojení se vyplatí
Rostlinka je na světě a všechno se zdá být perfektní. Co ale dnes vypadá jako dokonalá úroda, může být za týden katastrofou. Abyste tomuto scénáři předešli, hnojte pravidelně půdu, ve které zeleninu pěstujete. Výborný je k tomu kompost nebo tzv. „žížalí šťáva“. Možné je samozřejmě i koupit hnojiva v obchodech, ale v tom případě vždy kupujte hnojiva přírodního původu a dodržujte dávkování uvedené na obalu. Příliš velké množství hnojiva může stejně lehce rostlině ublížit. Vyplatí se rozhodně hnojit například rajčata či papriky, ale naopak luskoviny či rychle rostoucí listovou zeleninu nikoliv. Hnojení je také důležitější a častěji vyžadované u zeleniny pěstované v květináčích, nežli u té, která roste z volné půdy a může si tak brát živiny z okolí.
Voda jako dárkyně života
Kvalitní půda a sluneční svit jsou skvělým začátkem, ale bez vody by to vše nic nepřineslo. Zalévat musíme každý druh zeleniny, ale opět platí, že každý vyžaduje jiné množství a trochu jinou techniku. Rajčata zalévejte vždy ke kořenům, kdežto luskoviny ze shora. Obecně se dá říci, že například listová zelenina potřebuje méně vody nežli zelenina košťálová. Důležitou roli hraje samozřejmě i počasí. Pokud máte zahrádku, na kterou tři dny vytrvale pršelo, nemusíte ji čtvrtý den zalévat znovu. V létě, kdy jsou velká parna, zalévejte časně ráno a poté později večer – pokud byste zalévali uprostřed dne, voda by se ihned vsákla, a ani by se nestačila dostat ke kořenům.
A ať už zaléváte na zahradě nebo na balkoně – používejte nejlépe dešťovou vodu. Voda z kohoutku je nejenom, že podstatně dražší, ale také plná vodního kamene, který vašim rostlinkám moc neprospívá.
Pro plevel není místo
Aby zelenina dobře rostla a měla dostatek živin, je důležité záhonky či květináče pravidelně zbavit plevele. Ten bere zelenině živiny a zpomaluje její růst. Do války s plevem pak můžete vytáhnout dvěma způsoby: ručně či chemicky. Ruční metoda zahrnuje klasické vytrhávání plevele pomocí rukou, které všichni moc dobře známe. Je však lehce zrádná v tom, že pokud plevel nevytrhnete i s kořeny, velice rychle se vrátí zpět. Proto se čím dál větší oblibě těší postřiky na plevel, které jednoduše nastříkáte na dané nežádoucí faktory a je hotovo. Jaký druh postřiku je vhodný pro váš druh zeleniny se opětovně dozvíte od prodejců v zahradnických centrech.
Škůdci vás mohou pozlobit
V ideálním světě by zelenina rostla, aniž by ji obtěžoval plevel nebo škůdci. Bohužel pro nás, takový svět neexistuje. Jakmile si na své zelenině všimnete jakékoliv „havěti“ – musíte zakročit. Mezi nejčastější škůdce patří mšice, plzáci, slimáci, mravenci, mandelinky, svilušky nebo molice. Vaše rostlinky však mohou pozlobit i plísně, houbové choroby nebo skvrnitost listů.
Nebojte se však, všechno má svá řešení. Stejně jako u plevele, na škůdce existuje celá řada postřiků. Opětovně volte takové, které mají přírodní složení a jsou speciálně určená na vybrané druh škůdce. Pokud si nejste jistí, jaký že to škůdce vám zeleninu napadl, jednoduše „kaz“ vyfoťte a s fotkou zajděte do nejbližšího zahradního centra. Zkušený odborník vám poradí, co přesně se na vaší zelenině uhnízdilo.
Opora je důležitá
V neposlední řadě je potřeba zmínit, že některé druhy zeleniny potřebují oporu. Klasickým případem jsou rajčata, která vyžadují uvázání k tyči. Bez ní by se snadno zlomila. Stejně tak potřebuje oporu hrášek. Jakmile se začne klubat zpod hlíny, uvažte k němu provázky, po kterých se bude následně plazit. Stejně dobrou službu vám udělají také různá pletiva či mřížky, o které se hrášek může opřít a nebude tak ležet na hlíně, pod kterou by nedosvítilo slunce a hrášek by tak začal odspodu uhnívat.
Šťastný konec
Jakmile zvládnete všechny tyto kroky, zdravá a živinami nabitá zelenina vás nemine. Po prvním zakousnutí ucítíte slunce na jazyku a o to víc si ji vychutnáte při pomyšlení, že jste ji vypěstovali vlastníma rukama. Tak přejeme dobrou chuť!
