Přišel den, kdy si říkáte, jak naučit dítě zavazovat tkaničky, abyste ho zase o kus posunula? Jde o další důležitý bod v životě. Schopnost je to náročná, těžší, než se zdá. Zavazování tkaniček je třeba natrénovat. Když se to ale podaří, každému dítěti se oči rozzáří a vám se otevřou další možnosti v nakupování bot. Přece jen těch na suchý zip, zase tolik není.
Dítě se v předškolním věku musí naučit mnohé. Dobře držet tužku, psát své jméno, jíst celým příborem, tedy vidličkou a nožem, samo se obléci do všech vrstev oblečení, česat se, vyjmenovat svou adresu, ale třeba i právě naučit se zavazování tkaniček.
Kdy je ten správný čas na naučení?
Ideálně ve chvíli, kdy má o to dítě zájem. Tedy když uvidíte, že si začne hrát se šňůrkami, snaží se dělat uzly a má zvládnutou jemnou motoriku. Přece jen musí umět proplétat prsty dohromady, dělat smyčky a zatáhnout za konce. Avšak není nutné začínat dříve než ve čtvrtém roce. V tomto věku je to nejdříve, kdy se to ti nejšikovnější naučí. Mnohé děti ale až však těsně před nástupem do školy. A není žádná hanba ani v případě, pokud to neumí starší dítě. Však ono to přijde, stejně jako cokoliv jiného.
Maminky se do učení nepouští
Mnoho maminek se snaží své potomky uchránit před neúspěchem a raději se s nimi do této činnosti, nácviku ani nepouštějí. Ano je pravdou, že to některé děti stresuje, jsou nevrlé, neumí snést počáteční neúspěch. Chtějí to vzdát a zahodit. Ale to je právě chyba. Rodič by potomka měl motivovat a vést. Nabádat k dalšímu pokusu a ujistit jej, že se nic neděje, když to nejde hned. Pro nás je to snadné, ale v dětských očích to vypadá náramně složitě stejně jako třeba pro nás dělat daně.
Rodič se také musí dopředu obrnit trpělivostí a vyhradit si na to čas. Budete s dítětem sedět na zemi a zavazovat a zavazovat. Stále dokola. Několik dní v kuse. Možná proto to maminky nechají na paní učitelce ve školce. Ta má přeci jen trošku více času. Nemusí u toho řešit domácnost, svou práci, věnovat se sobě a manželovi. Dělá to ve svém pracovním čase. A může trénovat i několik dětí najednou. Navíc zná většinou nějaké vychytávky jako jsou třeba básničky.
A jak nejlépe trénovat zavazování tkaniček?
Začněte jednoduše na velkém modelu. Dne už v každém hračkářství či v papírnictví seženete trénovací boty. Většinou jsou plastové nebo dřevěné. Mají velká oka a dlouhé tkaničky. Vyrábějí se i trénovací knížky ve tvaru boty. Pokud nechcete zbytečně utrácet, můžete si v rámci jednoho zábavného odpoledne botu vyrobit doma.
- Stačí tvrdý karton, víko z krabice třeba, a větší bota. Klidně použijte tátovu. Tady platí pravidlo, že čím větší, tím lepší.
- Obkreslete ji na karton a vystřihněte.
- Do takové boty vyrazte dírky, třeba pomocí nůžek a vybarvěte si ji. Nechte to na dítěti. Když si ji samo ozdobí, bude se mu s ní lépe pracovat.
- Pak do dírek natáhněte buď extra dlouhé tkaničky, provázek nebo klidně stužku.
A můžete trénovat. Jestli nejste zruční, stačí vzít jakoukoliv volnou čistou botu doma. Dítěti se to bude takto lépe učit, než když má boty přímo na nohou.
Způsobů vázání tkaniček je hned několik
Je jen na vás, jaký zvolíte. Některé jsou však těžší než ostatní.
- Volné tkaničky — Úplně nejlehčí je metoda oček. Tedy, že volné konce tkaniček zastrčíte do posledních dírek. Vzniknou vám dvě smyčky, které chytíte a svážete je na dva uzly. Docela dobře drží i jsou jednoduché na pochopení, ale horší na rozvázání. Přeci jen tam jsou dva uzly.
- Králíček — Druhý způsob je už o něco komplikovanější, ale děti jsou chytré. Snažte se jim to představit jako králičí ouška. Vytvořit uzlík je snadné. To zvládne prakticky většina. Poté se na každé straně vytvoří králičí ouška a ty se následně stáhnou do uzlíku. Drží to lépe než předchozí způsob. A vlastně ani vůbec nevadí, že se občas tkaničky rozvážou. Aspoň je více příležitostí k trénování. Můžete dítě podpořit pomocí říkanky na zavazování tkaniček.
Jedna smyčka, druhá smyčka,
k tomu ještě malá klička.
Utáhni to trošičku,
ať máš hezkou mašličku.
A pokud potřebujete i vizuální trénink, podívejte se společně s malým žáčkem na video.
- Smyčka — Nejtěžší způsob je ten, kdy se tvoří jedna smyčka a druhou tkaničkou se provléká okolo ní. Tady už je třeba větší zručnosti a většinou je to vhodnější pro starší děti. Předškoláci či školáci. Jedná se o těžší jemnou motoriku. Takže uzlík, pak jedna smyčka a druhou tkaničkou obtočit, prostrčit a utáhnout. Opět se dá motivovat básničkou, která pomůže dítěti i v navazování jednotlivých bodů postupu.
Nejdřív uzlík ze dvou konců,
potom na tom kratším kličku.
Pak obtočit druhým koncem,
provléknout tím očkem smyčku,
a už koukáš na mašličku!
I zde se dají najít všelijaká youtube videa s názornými ukázkami.
Jak naučit dítě zavazovat tkaničky? Pomalu a vždy s pochvalou
Hlavní je dítě do ničeho netlačit, nenadávat, nezpochybňovat. Motivovat jej, povzbuzovat, udělat z toho zábavu. Můžete hrát spolu na čas, s tím, že jej samozřejmě necháte vyhrát. Tady zrovna není prostor na to, učit dítě prohře. Uvidíte sama, že není větší radosti, než když váš syn či dcera něco nového zvládne sám. To je vždy radosti. A když u toho porazí mámu, hned je lepší den.
Jak naučit dítě zavazovat tkaničky už víte. Zkuste všechny metody, můžete vymyslet i vlastní říkanky. Však své dítě znáte. A pokud to i tak nepůjde, nezoufejte. Prostě mu zatím stále obouvejte boty se suchým zipem nebo s tzv. rychlou tkaničkou a odložte to na později. Výukové okénko se zase jednou otevře. Když to nepůjde ve 4, v 6 už to určitě zvládne.
Trénink je potřeba
Malé děti mnohdy nemají ani tolik trpělivosti a zaujetí. Přeci jen ty starší motivuje vidina koupě nových bot nebo že budou stejně dobré jako Péťa z vedlejší třídy. Vždy dítě tedy odměňte. Připravte se také na to, že i když se to naučí, je třeba to neustále trénovat, jako každou novou dovednost. Mozek si to musí zafixovat. Tak ať nejste překvapeni, když přes celý víkend budete trénovat, v pondělí se to podaří, ale ve čtvrtek už se ty tkaničky a prstíčky zase budou plést. I vám to hned nešlo. Ale hlavu vzhůru. Vše má svůj čas.
Jak jste trénovali s dítětem zavazování tkaniček? Na modelu?
